Zase doma...

18. října 2010 v 8:15 |  Poem

Zase jeden pokus do sbírky.
Draco je na universitě, Lucius ve vězení a Narcisa se poletech vrací na jejich sídlo.

Bouřlivý vítr krajinu svírá,
stromy ohýbá s obrovskou silou,
na kopci nad lesy slzy své stírá
žena bledá s tváří nepříliš milou -
drobná postava, bílý vlas,
šedavé oči, hedvábný hlas.
*
Nad ní se tyčí palác vysoký
dřív velká chlouba rodiny
Ničí jej v samotě strávené roky,
na lustrech prach a pavučiny,
zahrada zpustla, uschly květiny
okolí již nezdobí páv jediný.
*
Narcisa zasněně prochází dům
všechno se určitě vrátí zpátky,
zpátky ke šťastnějším dnům,
než Raddle vešel zadními vrátky.
Už je ten had navěky pryč
sám na sebe, hlupák, upletl bič.
*
Zabila jej pýcha jemu vlastní,
přispěl k tomu i velký strach,
že někde v tom davu obětním
najde se jediný schopný vrah.
Spousta jej zradila, proč taky ne?
Kdyby zůstali smrt je nemine.
*
Klid se roznesl světem kouzelným,
z Raddlovy armády nezbylo nic.
Draco byl prohlášen nevinným.
Co si směla Narcisa přát víc?
*
Jednou tu bude Draco žít
snad život šťastnější než matka,
snad bude i nějaké dítě mít.
*
Konec snění. Bude zas muset jít
Vrátit se k Andromedě domů,
k sestře u níž nalezla klid.
*
S lítostí opouští rezavá vrátka
ozve se PRÁSK podobné hromu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 chillychilly chillychilly | Web | 18. října 2010 v 11:32 | Reagovat

Mohla by si ještě přát, aby se jí vrátil Lucius z vězení.
Naricissa je pro mě velmi sporná postava, tak nějak se nemůžu rozhodnout, jestli jí mám ráda nebo ne

2 Harunka Harunka | 18. října 2010 v 17:42 | Reagovat

Taky si u ní nejsem jistá...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama