Jako voda

16. října 2010 v 10:07 |  Autorka
Rozjímání nad ranní kávou


Ráda si občas přečtu něco zvrhlého, svěžího či vtipného. Ale sama nejsem schopna něco takového napsat. Všechno co píšu, jsem já. Popsala bych svou povahu jako hlubokou, těžkou, snílkovskou, ... jako vodu. Tichou, klidnou, přívětivou, jako potůček, ale i silnou, nebezpečnou, nepředvídatelnou a nepopsatelnou jako moře, vlny, oceány.
A takové jsou i moje povídky. Těžké, fantasiální, obyčejné ...
Občas je mi líto, že nedokážu napsat něcojiného, ale na druhou stranu, od toho jsou tu jiní. Na zvrhlosti je tu Fantasmagorium, pro zábavu Lamer, pro snění Fanfiction. Já jsem tady, v Tichém koutě internetu...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 chillychilly chillychilly | Web | 18. října 2010 v 11:28 | Reagovat

Ono je fajn si občas přečíst něco od toho  toho. Já mám ráda když si po všech těch zvrhlých povídkách na fantasmagoriu přečtu i něco klidného bez zvrhlostí. Každé má něco do sebe a tobě můžu jen říct, že je dobře, že píšeš tak, jak píšeš a třeba se jednou k těm zvrhlostem dopracuješ. Taky jsem nemyslela, že bych kdy něco alespoň mírně zvrhlého napsala, no a jak to dopadlo, že? Pamatuji si, jak jsem horkotěžko výmýšlela milostné scény a jak špatně se mi psaly. Ne, že by se mi teď psaly o moc líp, ale když mám tu pravou náladu :D

2 chillychilly chillychilly | Web | 18. října 2010 v 11:29 | Reagovat

To byl román, co? :)

3 Harunka Harunka | 18. října 2010 v 17:37 | Reagovat

To byl :D Ale já jsem do románů blázen :) Velice mě tvůj komentář potěšil...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama